Výzkum v roce 2002
V roce 2002 (Durdík – Kašpar 2003 a; 2003 b; Durdík 2004 b) proběhl v srpnu pod vedením T. Durdíka a V. Kašpara. V jeho rámci byly vyhloubeny dvě sondy.
Sonda 7 představovala řez příkopem před prvou branou jádra a byla vyhloubena v souvislosti se záměrem stavby mostku přes příkop. Poskytla velmi kvalitní stratigrafii s množstvím kvalitních archeologických nálezů. Statigrafie nevelké mocnosti postrádala výraznější historické vrstvy kamenných destrukcí. To zjevně odpovídá jejich odstranění v rámci novověkého rabování stavebního kamene ze zříceniny, které postihlo především předhradí hradu. V malé části sondy, která do jeho plochy zasahovala, současný drn nasedal již přímo na silně zvětralé skalní podloží, narušené dvěma recentními trampskými odpadními jámami. Žádná mostnice či jiná úprava nástupu na most nebyla zjištěna. V kontreskarpovém svahu do skály zasekaného příkopu vystupovalo skalní podloží prakticky až na dnešní povrch, kapsy ve skále vyplňoval lesní humus. Nade dnem příkopu byla zkoumána stratigrafie o mocnosti pouze 1,5 m. Svrchní část tvořily recentní a subrecentní destrukční vrstvy. Ve střední části převládaly mírně zjílovatělé vrstvy. Patrně souvisejí s zánikovým horizontem hradu z počátku 60. let 15. století. Jejich jílovou složku je možno klást nejspíše do souvislosti s omazy dřevěných konstrukcí prvé brány hradního jádra. Na relativně rovném dně příkopu tvořeném zvětralým skalním podložím se nacházely nevýrazné vrstvy životních nečistot, které obsahovaly archaický keramický materiál, datovatelný do doby počátků hradu na přelomu 13. a 14. století. Sonda na eskarpové straně příkopu nedosáhla až čela brány. V prostoru sondy nebyly zaregistrovány žádné pozůstatky středověkého mostu přes příkop.
Sonda 8 byla situována napříč přes předpokládaný severní vnitřní líc třetí brány jádra s mírným přesahem do vnitřního nádvoří hradu. Dále pokračovala přístupovým prostorem před branou až k nádvorní zdi severozápadního palácového křídla, kde končila za jejím vnitřním lícem. Nepřinesla předpokládanou jednoduchou situaci s druhou špaletou třetí brány, nýbrž složitou stratigrafii dokládající komplikovaný vývoj zkoumaného prostoru. Pod vrstvou výrazných destrukčních kamenitých sutí recentního stáří byl zachycen vnější a vnitřní líc i koruna nádvorní zdi severovýchodního palácového křídla. Velmi zajímavým zjištěním byla vrstva přemístěného geologického podloží, která tvořila mladší povrchovou úpravu komunikačního prostoru ve zkoumané části nádvoří. Na této vrstvě se uložila statigrafie vypálených vrstev související zřejmě se zánikem hradu počátkem 60. let 15. století a tenká vrstva životních nečistot. Obě uvedené vrstvy přiléhaly k odkrytému bloku zdiva. Šlo o základy pilíře provedené z hrubě opracovaného zvětralého pilíře, který nejspíše souvisel s vzhledem k malému rozsahu zkoumaného prostoru ne zcela jasnou nadzemní konstrukcí (např. ochoz či peron). Pilíř byl na spáru přizděn k nádvornímu lící již zmíněné stěny palácového křídla. K jeho předzákladu přiléhal kaktovitý stavební horizont, překrývající starší vrstvy životních nečistot. Pod ně zabíhala maltovinová vrstva související s výstavbou severozápadního palácového křídla (zabíhala k úrovni jeho předzákladu). Následovala složitá stratigrafie drobných i výraznějších vrstev klesajících severozápadním směrem podle sklonu geologického podloží. Vyplňovaly trojúhelníkovou kapsu mezi vnějším lícem obvodového zdiva severozápadního paláce a klesajícím skalním povrchem. Vrstvy přerušoval výrazný základový vkop pro nádvorní zeď severozápadního palácového křídla. V místě lomu skalního podloží byl zachycen nevýrazný příčný taras tvořený jednou řadou kamenů. Na skalním povrchu nebyl zachycen žádný pozůstatek severního líce třetí brány. S největší pravděpodobností zde došlo v průběhu existence hradu k přeřešení komunikačního schématu jádra a zániku třetí brány. S tím bylo spojeno úplné odstranění její severní špalety a tento zásah postihl situaci až do geologického podloží.
Výzkum v roce 2002 definitivně potvrdil počátky hradu v době přelomu 13. a 14. století. Získal zásadní poznatky pro poznání komplikovaného stavebního vývoje hradu i hradní každodennosti.